Národní park chceme, ale bez toxických pozměňovacích návrhů

Při posledním projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), tedy ve 2. čtení, se objevila celá řada pozměňovacích návrhů vzneseným nejen ze strany opozice, ale i z klubů ODS a TOP09. Některé z těchto návrhů se z hlediska dalšího fungování národních parků jeví jako dosti problematické. Následovala reakce, v podobě odborných názorů od renovovaných a zkušených osobností přírodních věd i praktické ochrany přírody. Před dalším projednáváním a závěrečným hlasováním by stálo za to uspořádat nějakou diskuzi s předkladateli novely, zmíněných pozměňovacích návrhů a se zástupci odborné veřejnosti. Hrozí totiž riziko, že případným přijetím některých z nich by došlo k praktickému zablokování územní ochrany přírody, tedy veřejného zájmu, ve prospěch soukromých a podnikatelských zájmů, a to na úkor přírody a zachování jejích nejhodnotnějších částí pro další generace. Podrobný rozbor dopadů od vědců a ředitelů správ národních parků je dostupný zde:

Jsem si vědom toho, že lobbing developerů a dalších skupin i jednotlivců, kteří mají svůj ekonomický zájem na využívání přírody, ať už jako zdroje surovin nebo při podnikání v cestovním ruchu, výstavbě a následném pronájmu objektů různého účelu, stejně jako jen pro různé volnočasové aktivity jsou velmi silné a některé i legitimní. Ale je třeba si také uvědomit, že co dnes umožníme zničit, ať už zastavět nebo nadměrně využívat, to už nikdy nebude možné vrátit do přirozeného funkčního stavu. Krátkodobý prospěch jednotlivců a zájmových skupin tak může zcela změnit, či dokonce zničit věci, které budou celé společnosti v budoucnu scházet. 

Proto je třeba se zasadit o velmi zodpovědné a ve prospěch budoucích generací příznivé posouzení všech pozměňovacích návrhů k novele ZOPK. Mnozí politici na všech stupních samosprávných orgánů, od obcí po senát, se rádi odkazují na tzv. zdravý selský rozum. Ale v řadě případů tím mají na mysli především takové myšlení, které cílí na momentální uspokojování potřeb a přání jednotlivců či zájmových skupin a nemyslí na budoucnost těch, kteří přijdou po nás. Zkrátka "ponáspotopismus". Ovšem skutečný zdravý selský rozum vždy myslel především na budoucnost!

Někteří lesníci a s nimi i řada odpůrců národních parků, zejména aktuálně NP Křivoklátsko, se odvolává na to, že současný dobrý stav křivoklátských lesů je zásluha předchozích generací moudrých lesníků. Jistě je dobré, že lesy na Křivoklátsku nejsou jednolitou smrkovou či borovou monokulturou, že je tu řada míst, kde se lesní ekosystémy blíží přirozenému, skoro pralesnímu stavu. Je to ale spíš navzdory desetiletí lesního hospodaření a díky tomu, že jsou zde tak složité geomorfologické podmínky, které nedovolily zásadním způsobem všechny lesní porosty přeměnit na lesy hospodářské, výnosové. Až v posledních letech se pomalu začíná lesnická praxe vracet k přírodě šetrnému hospodaření, a to pod tlakem klimatické změny a v jejím důsledku vznikajícím kalamitním situacím. A tak se na Křivoklátsku zrodila iniciativa tzv. lesnického parku. Jenže ekonomické a legislativní podmínky tomu příliš nenahrávají. Dokud to bude jen iniciativa a nebudou principy lesnického parku zakotveny v lesním zákoně jako závazná metodika pro hospodaření v lesích, bude stále ekonomická funkce lesa, tedy produkce dřeva, hlavním účelem a posláním lesů bez ohledu na jejich další důležité funkce. Proto je varianta NP zatím jedinou nadějí na uchování Křivoklátských lesů, aspoň v té jejich přírodovědně, ekologicky nejcennější části, v přírodě blízkém a multifunkčním stavu pro budoucnost. 

Mnohé pozměňovací návrhy předložené některými poslanci k návrhu novely ZOPK se ale nezasazují o lepší péči o lesní porosty v národních parcích a zachování, neřku-li zlepšení jejich ekologických funkcí, ale otvírají, v případě jejich přijetí, nejcennější přírodní dědictví další exploataci, která by vedla ke ztrátě přírodních hodnot a celou situaci by tak vrátila daleko před přijetí ZOPK, legislativně někam do druhé poloviny minulého století, ale s tlaky současné technologicky i společensky zcela odlišné civilizace.

Podotýkám také, že jsem do poslanecké sněmovny doručil petici "Křivoklátsko si národní park zaslouží". Je pravda, že pod ní není tolik hlasů jako u té proti NP, ale to je celkem logické, neboť vždy je snazší shánět hlasy proti něčemu, co by mohlo nějak omezit soukromé zájmy, než pro něco všeobecně prospěšného, ale jaksi vzdáleného a bez okamžitého hmatatelného užitku. Odpovídá to i tomu, že jsem nevedl žádnou kampaň a neutrácel za podporu své petice žádné veřejné finance jako strana odpůrců. O této petici, která vyjadřuje názor nezanedbatelné části veřejnosti, však nepadlo v médiích či v diskuzi ve sněmovně prakticky ani slovo!

Vzhledem k tomu, že např. návrhy pana poslance Bureše z klubu ODS jsou hodně kontroverzní a ohrožují samotný smysl územní ochrany přírody a krajiny, žádám všechny, kterým na přijetí nepokřivené novely ZOPK záleží, o to, aby se obrátili na své poslance, zejména z koalice SPOLU a z klubu STAN, s apelem na jejich svědomí a požadavkem na velmi pečlivé a vůči budoucnosti Křivoklátska i ostatních nejzachovalejších území, představovaných současnými NP, zodpovědné posouzení všech pozměňovacích návrhů předložených ve druhém čtení. Jde totiž o budoucnost toho nejdůležitějšího, co máme, tedy ekologicky funkční a pestré přírody. Tu když zničíme, tak ji nahradit nedokážeme!

Ivan Kasalický, Křivoklát