Národní parky stále nevědí, jak na ně dopadnou plánované škrty

Ministerstvo životního prostředí plánuje propouštění a výrazné škrty ve financování ochrany přírody, jež mají nejvíce dolehnout na národní parky. Obrátili jsme se proto na Správu Krkonošského národního parku (KRNAP) s otázkami, jak se tyto změny mohou promítnout do péče o přírodu.  Z odpovědí vyplývá, že konkrétní dopady těchto opatření zůstávají zatím neznámé. Poznamenejme, že jasno v tomto ohledu nemají ani další ochranářské organizace, které jsme oslovili – například Český svaz ochránců přírody, Hnutí Brontosaurus nebo Čmelák – Společnost přátel přírody.

Ministerstvo letos plánuje snížit příspěvek na provoz KRNAP zhruba o pětinu. V této souvislosti se mluví o rozpuštění rezervního fondu, v němž je dnes přibližně 150 milionů Kč. Jaký byl původní účel tohoto fondu a jaké důsledky by jeho rozpuštění mohlo mít pro fungování parku?

Rezervní fond jsme tvořili posledních 15 let a původně byl tvořen s tím, že má sloužit v souladu s platnou legislativou ke krytí nenadálých výdajů, neočekávaných nákladů (kalamita větrná, sněhová, kůrovcová, případně další náklady v původním plánu neočekávané a neplánované). Ke konci roku 2025 jsme disponovali na rezervním fondu částkou 151 mil. korun. Pro použití pro rok 2026 odčerpáme 147 mil. korun. Pokud jej vyčerpáme, nebudeme mít disponibilní prostředky na likvidaci nenadálých událostí a při každé takové situaci budeme muset žádat o řešení našeho zřizovatele. 

Ministerstvo zároveň požaduje snížení počtu zaměstnanců o 14 z celkových 238. Co by to pro činnost parku znamenalo?

Náš zřizovatel nás v únoru informoval, že Ministerstvo financí u naší organizace navrhlo snížení o 14 přepočtených míst. Termín pro zpracování a předložení návrhu je 30/4/2026. Úkol splníme a následně budeme se zřizovatelem jednat, jak to dál řešit. 

Přeměna smrkových monokultur na přírodě bližší, druhově pestřejší lesy patří mezi dlouhodobé priority KRNAP, za což si získal uznání i ze strany lesníků. Mohou chystané změny ovlivnit pokračování tohoto procesu?

Péče o krkonošské lesy je dlouhodobá záležitost. Mnoho práce již bylo uděláno, ale mnoho je ještě před námi. V současné době máme několik běžících projektů, které se zaměřují na Posílení biodiverzity krkonošských lesů úpravou druhové a prostorové skladby lesních porostů, Lesy Krkonoš – společný management v KRNAP a KPN, Podpora stojícího mrtvého dřeva v porostech s cílovou převahou buku lesního, Záchrana genofondu jedle bělokoré na území Krkonošského národního parku (a další 

https://www.krnap.cz/sprava/sprava-krnap/projekty/)   . Jaká bude budoucnost projektového financování takovýchto aktivit lze v tento okamžit těžko odhadovat. 

Krkonoše hostí nejvýznamnější populaci tetřívka obecného v ČR. Bude KRNAP i nadále schopen zajistit podmínky pro její ochranu?

Věříme, že ano. Podmínky a pravidla jsou nastaveny dobře.

Populace tetřívka obecného v České republice dlouhodobě výrazně klesá – za posledních zhruba 40 let se snížila o 75–80 %. Krkonoše a Jizerské hory přitom patří mezi oblasti, kde má tento druh stále ještě šanci na přežití.

V Krkonoších není hlavním problémem nedostatek vhodných stanovišť, ale především narůstající rušení ze strany návštěvníků a také predační tlak. Rušení na tokaništích, hnízdištích i zimovištích zhoršuje podmínky pro komunikaci mezi jednotlivými populacemi a může vést k jejich postupnému zániku.

U tetřívků se za hranici dlouhodobě životaschopné populace považuje zhruba 100 jedinců – při nižších počtech dochází ke zhoršování genetické kvality a dalšímu oslabování populace.

Správa KRNAP se snaží situaci zlepšit například vytvářením tzv. tetřívčích center (odlesněné plochy) a obnovou vhodných biotopů. Zásadním problémem však zůstává vysoká návštěvnost hor a nedodržování pravidel ze strany části návštěvníků, což je obtížné účinně řešit.

(redakčně zkráceno)

Jak by se podle Vás mohly současné změny dlouhodobě promítnout do fungování národních parků v České republice?

Na tuto otázku si netroufám odpovědět, protože situace se neustále vyvíjí. 

Zveřejněno:  29.4.2026