Chceme více byrokracie!
Zatímco běžný občan má byrokracie až po krk, starostové z Křivoklátska se ji rozhodli využít jako zbraň proti ochraně přírody a hlasitě volají po dalších průtazích a formalitách, jen aby zablokovali vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Vyhlašování nových národních parků je dosti zdlouhavou procedurou, kterou stanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny.
Před zahájením vlastního procesu vyhlašování probíhá fáze předjednávání a seznamování dotčených obcí s možnostmi vyhlášení národního parku. Samotný proces vyhlašování je zahájen zveřejněním záměru Ministerstvem životního prostředí, k němuž mohou obce, kraje a vlastníci nemovitostí ve lhůtě 90-ti dnů podávat své připomínky a námitky. Po uplynutí této lhůty se ministerstvo vypořádává s připomínkami a na jejich základě návrh upravuje.
Poté začnou práce na návrhu zákona, kterým má být národní park vyhlášen. Během této fáze se zákon projednává s ostatními ministerstvy a dalšími institucemi, které mohou zákon připomínkovat. Po vypořádání připomínek je zákon předložen vládě.
Pokud vláda zákon schválí, musí jej ještě projednat obě komory parlamentu a nakonec ještě podepsat prezident. Teprve poté je možné začít pracovat na vlastním vytvoření národního parku.
Zdá-li se vám tato procedura snad až příliš zdlouhavá a byrokratická, tak vězte, že starostové Křivoklátska mají názor zcela opačný. Svými požadavky, výzvami a otevřenými dopisy vytrvale naléhají jak na ministerstvo životního prostředí tak na samotného premiéra, aby proces vyhlašování ještě více prodloužili a zatížili dalšími formalitami.
V otevřeném dopise premiérovy tak volají po vypracování odborných oponentur všech dotčených státních, krajských, obecních a soukromých subjektů na navrhovaném území. V témže textu pak ještě požadují “zpracovaní dokumentace oprávněnou osobou”, jež by měla být “předmětem koordinačních jednání s dotčenými orgány státní správy a dalšími subjekty, včetně krajských a obecních samospráv.” A dále: “Teprve takto zkoordinovaný čistopis dokumentace by měl být podkladem pro zapracování do Zásad územního rozvoje na úrovni Krajů a teprve potom může obstát jako předmět návrhu na vyhlášení národního parku ve správním řízení a následném legislativním procesu.”
Aby toho nebylo málo, dožadují se ještě toho, aby zpracovatelem návrhu nebyl resort životního prostředí, ale autorizovaný architekt, který musí mít “k dispozici celý tým dalších autorizovaných osob se specializací pro jednotlivé obory, a to včetně osoby s oprávněním ke zpracování dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí”!
V tzv. “Velikonoční výzvě” pak požadují přepracování Státního programu ochrany přírody, územních plánů, Zásad územního rozvoje Středočeského kraje a dále pak úpravu Plánu péče CHKO Křivoklátsko, Státního programu ochrany přírody a krajiny, atd. atd.
Kromě požadavků na další razítka a formality se odmítači Národního parku neustále domáhají odkladu celého procesu vyhlašování. Jakmile však dosáhli svého a ministerstvo vyhlášení záměru odložilo z června na září, začali ihned volat po dalším odkladu na listopad.
Nabízí se tak otázka, o co vlastně odpůrcům národního parku doopravdy jde? Vzhledem k tomu, že volební období má jen pět let, a kdo ví jak dopadnou volby příště, nelze se ubránit dojmu, že jde o pouhou zdržovací taktiku.
Což jakoby dosvědčoval starosta Zbečna, který pro Hospodářské noviny poznamenal “...Zatím navíc k věci proběhly jen dvě schůzky a už se dozvídáme termín. Proč se tak spěchá?“
Zkrátka, úředník má vždycky dost času.
Příroda počká, ať žije byrokracie!
Autor článku: Vítězslav Lamač
Zveřejněno: 15.8.2022