Proč potřebujeme NP Křivoklátsko?

Plán založit nový národní park je součástí globálního úsilí o zastavení šestého masového vymírání.  

Jak vyplývá z hodnotící zprávy (2019) mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby, současné globální trendy ekonomického a demografického vývoje jsou neudržitelné. Světové ekosystémy jsou dnes na pokraji zhroucení a nepřijmou-li státy dostatečně razantní opatření, čeká nás v nadcházejících desetiletích katastrofa globálních rozměrů spojená s masovým vymíráním mnoha živočišných i rostlinných druhů.

Ze zmíněné zprávy rovněž vyplývá, že hlavní příčinou tohoto vymírání je ekonomické využívání půdy a krajiny, jež vede k zániku přirozených biotopů. Jedná se především o zemědělství, lesnictví, ale také stavební a infrastrukturní projekty, které divokou přírodu soustavně vytlačují z dalších a dalších lokalit.

Chceme-li předejít ekologické katastrofě, nemůžeme využívat krajinu pouze k ekonomickým účelům, ale musíme rovněž chránit její ekosystémy a biologické funkce. Má-li být divoká příroda zachráněna, musíme ji poskytnout nějaký prostor.

Evropská Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, schválená jak Evropskou komisí, tak Evropským parlamentem, proto ukládá všem zemím EU cíl, aby do roku 2030 chránili před necitlivým hospodařením 30% svého území, přičemž třetina těchto území, neboli 10% území státu, má být přenecháno či znovu vráceno přírodě.

Všechny Národní parky i CHKO v ČR pokrývají pouze 22% území státu. Ponecháno přírodě však bohužel není ani 2% území ČR. Je proto třeba vyhlásit nové Národní parky či CHKO a především rozšířit jejich 1. a 2. zóny, jež by měly být ponechány přírodě.

Křivoklátsko patří k nejméně poničeným a proto neobyčejně cenným oblastem, které jsou pro návrat divoké přírody mimořádně vhodné. Rozšíření přírody do oblastí mimo přírodní rezervace však brání lesní průmysl, neboť většinu rozlohy navrhovaného Národního parku tvoří hospodářské lesy.

I když jsou hospodářské lesy vnímány laickou veřejností často jako "příroda", ve skutečnosti jsou to pouhé plantáže na dřevo. Hlavním problémem těchto lesů je struktura věkových tříd, kdy se na jedné ploše nachází pouze stejně staří jedinci jediného druhu stromu. Dále pak vysazování smrků či borovic, které jsou pro tuto lokalitu nevhodné. Dalším typickým rysem hospodářských lesů je absence mrtvého dřeva a starých stromů, neboť po dosažení určitého věku jsou stromy pokáceny. Mrtvé dřevo a staré stromy jsou přitom z hlediska biodiverzity obzvláště důležité.

Zřízením nového národního parku na území Křivoklátska a s ním i nových bezzásahových a přírodě blízkých zón začíná proces návratu přírody do naší krajiny. Bude Česká republika ochotna přijmout svůj díl odpovědnosti v řešení globální ekologické krize?