Extrémisté blokují Prahu. Protestují proti ochraně přírody
V pondělí 19. února dorazilo do Prahy několik stovek nacionalistů z řad zemědělců, kteří svými traktory blokují městskou dopravu. Akce má přimět vládu k tomu, aby ukončila podporu drobných farmářů a zrušila opatření na podporu biodiverzity v zemědělské krajině. Hlavním mluvčím celé akce je spolumajitel zemědělského holdingu Rabbit CZ Zdeněk Jandejsek, který se angažoval rovněž v proruské demonstraci “Česká republika na 1. místě”, organizovanou Ladislavem Vrabelem. Celou akci pak zaštítil Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy (OSPZV), jehož předseda Bohumil Dufek se veřejně hlásí ke straně Pro Jindřicha Rajchla.
Tato politická akce úzce souvisí se Společnou zemědělskou politikou (SZP), v rámci které Evropská unie rozděluje mezi zemědělce zhruba 55,7 miliardy eur, což představuje zhruba 31% evropského rozpočtu. Na Českou republiku z toho připadá asi 31,2 mld. Kč ročně, z čehož 21,7 mld. Kč připadá na přímé platby zemědělcům. Ty se přitom rozdělují na každý hektar obdělávané půdy bez ohledu na to, jak je daný zemědělský podnik velký a jakým způsobem hospodaří.[1]
Společná zemědělská politika je dlouhodobě kritizována za to, že největší podíl dotací plyne obřím agrárním koncernům, agroholdingům a velkým farmám, jejichž způsob hospodaření je přitom hlavní příčinou poklesu biodiverzity v zemědělské krajině. Část politické reprezentace proto prosazuje změnu rozdělování dotací tak, aby drobní farmáři dostávali na jednotku plochy větší dotace než velké agrofirmy. Kromě větší solidarity by to prospělo také ekosystémům polí a luk, neboť je známo, že činnost drobných farem udržuje na polích vyšší biodiverzitu než konvenční průmyslové zemědělství.[2]
Výsledkem poměrně tvrdých vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí na jedné straně a ministry zemědělství na straně druhé je kompromis známý jako redistributivní platba, na kterou musí jít alespoň 10% objemu peněz určených na přímé dotace zemědělcům. Česká vláda na tuto redistributivní platbu vyčlenila 23% peněž na přímé dotace.[3]
Dotace placené z těchto 23% mohou sice čerpat všichni zemědělci, ale rozpočítávají se pouze na prvních 150 hektarů půdy. Následujících 77% objemu peněz se pak znovu rozdělí mezi všechny zemědělce, avšak tentokrát na celou obdělávanou plochu bez rozdílu. Výsledkem je, že dotace na 1 hektar mají drobní zemědělci poněkud vyšší než velcí zemědělci. A právě proti této redistributivní platbě nacionalisté bojují a požadují její zrušení, neboť prý “poškozuje poctivé zemědělce, kteří skutečně chtějí něco produkovat”.[4]
Další požadavky nacionalistů souvisí s opatřeními na podporu biodiverzity. Roku 2020 totiž Evropský parlament schválil tzv. Strategii pro biologickou rozmanitost, která je součástí známé Zelené dohody pro Evropu (Green deal) a jejímž cílem je zvrátit vymírání druhů rostlin, živočichů a hub na území EU. Protože významný podíl těchto ohrožených druhů je vázán na tradiční zemědělskou krajinu, která v důsledku konvenčního zemědělství mizí, obsahuje tato strategie několik cílů v oblasti zemědělství. K těm nejambicióznějším patří požadavek, aby 10% současné zemědělské půdy bylo přeměněno na výrazné krajinné prvky jako meze, remízky, stromořadí, úhory, ap. Dalších 25% zemědělské půdy by pak mělo být obhospodařováno v ekologickém režimu. Dokument dále žádá, aby se celková spotřeba pesticidů do roku 2030 snížila o 50% a množství hnojiv o 20%.[5]
Nutno však dodat, že ačkoli zmíněné cíle odhlasoval evropský parlament, pro jednotlivé členské země nejsou právně závazné (Aby byly, museli by je jednohlasně odsouhlasit zástupci všech členských zemí unie). Evropský parlament proto usiluje o změnu pravidel Společné zemědělské politiky, která již pro členské státy závazná je a k dosažení alespoň části vytyčených cílů chce využít právě zemědělské dotace. Ty už by neměly být vypláceny pouze za obhospodařování půdy, ale jejich čerpání by mělo být podmíněno plněním určitých ekologických standardů.[5]
Skutečně schválené podmínky pro čerpání zemědělských dotací jsou však oproti původním cílům nepoměrně skromnější, a to právě kvůli tlaku agrárního průmyslu a výrobců pesticidů. Dodržováním ekologických opatření je nakonec podmíněno čerpání pouhých 25% přímých zemědělských dotací, známých jako tzv. ekoschémata. Konkrétní kritéria pro přiznání těchto dotací přitom z větší části definují sami členské státy. V případě ČR se v nich již na místo mezí, remízků či mokřadů mluví jen o úhorech a ochranných pásech kolem vodních toků. Oproti původně navrhovaným 10% musí zemědělec na tyto krajinné prvky vyčlenit pouhých 3 až 4% půdy. Cíle zredukovat používání pesticidů a hnojiv pak z ekoschémat vypadl téměř úplně.[6]
Nutno také dodat, že uvedená ekologická opatření nejsou pro zemědělce povinná a plnit je musejí pouze v případě, že chtějí tuto část evropských dotací čerpat. Přesto však nová pravidla vyvolávají zlostné reakce některých konvenčně hospodařících agrárních firem, čehož se - nejen v ČR - snaží využít nacionalisté. Snahu o záchranu biodiverzity prezentují národovci jako pokus o “likvidaci zemědělství celé Evropy”, který má “snížit produkci a donutit Evropu k dovozu potravin z Latinské Ameriky”. Jejich hlavním požadavkem je proto “okamžité odstoupení od Green dealu”, který rovnou označují za nesmyslný.[7]
K informování veřejnosti i účastníků protestu si pořadatelé zřídili webovou stránku myzemedelci.cz, na níž jsou detailně vyobrazeny příjezdové trasy traktorů. Najdeme zde také kontakty na regionální organizátory demonstrace, z nichž většina patří členům a příznivcům strany Pro Jindřicha Rajchla a dalším aktivistům dezinformační scény. Co zde naopak chybí, stejně jako na stránkách OSPZV, je jakékoli vysvětlení motivu celé akce, a tak informace o cílech a důvodech demonstrace můžeme čerpat pouze z jedné tiskové konference jejích pořadatelů.[7]
Ve zmíněné tiskové konferenci zaznělo několik pozoruhodných myšlenek a tvrzení. Od pana Jandejska jsme se dozvěděli, že “green deal nám ukládá snížit zemědělskou produkci o 25 až 30%”, a dále, že se “v rámci green dealu snižují stavy vepřového v Německu, Dánsku, ve Francii, aj. o 10 až 17%”. Produkce vepřového se přitom ve zmíněných zemích snižuje kvůli rostoucí konkurenci Španělska, klesající poptávce ze strany Číny a výskytu afrického moru v Evropě - tedy z příčin, které mají s green dealem sotva co společného. Tvrzení o nucené redukci zemědělské produkce je pak čirý výmysl, neboť žádný požadavek na takovéto snížení zemědělské výroby zelená dohoda neobsahuje. To však Jandejskovi nebrání v rozvíjení černých scénářů o tom, jak bude EU kvůli green dealu nesoběstačná a jak bude muset dovážet nekvalitní a zdravotně závadné GMO potraviny z Brazílie.[7]
Na druhou stranu je však třeba přiznat, že nátlakové akce zástupců agrobusinessu, jichž jsme v současnosti svědky v celé EU, by nikdy nebyly tak úspěšné, kdyby jim nenahrávala sama politika Evropské komise i jednotlivých členských států. Po hlučných demonstracích v Německu, Francii, Španělsku a dalších zemích přispěchala sama předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyen s dalším ústupkem. Evropští farmáři pro získání dotací ze zmíněných ekoschémat nebudou muset vyčlenit z produkce již ani ta 4% půdy. Na místo krajinných prvků nově postačí, budou-li na těchto plochách pěstovat plodiny, které váží dusík, jako například čočku či hrách, nebo meziplodiny, což je ovšem běžný postup i v konvenčním zemědělství.[8]
Nátlakové akce ve Francii přiměly zdejší vládu k tomu, aby upustila od plánovaného snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely a německá vláda zase ustoupila od chystané daně z motorových zemědělských vozidel. V ČR protesty ještě ani nezačali a premiér Fiala s ministrem zemědělství Výborným již přišli s plánem odpustit zemědělcům daně z přijatých dotací a sociální pojištění.[9][10]
Je přitom zjevné, že takovéto ústupky jen motivují radikály ke stále hlasitějším kampaním a k stupňování svých požadavků. Těžko si přitom nevzpomenout na památná slova Winstona Churchilla:
“Kdo ustupuje agresorovi, ten krmí krokodýla v naději, že ho sežere jako posledního.”
Autor článku: Vítězslav Lamač
Ilustrace: DALL-E
Zveřejněno: 25.7.2023
Zdroje
[1] Financování společné zemědělské politiky: fakta a čísla | Fakta a čísla o Evropské unii | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2023-11-30 [cit. 2024-02-19].
[2] Benefits of Small Farm Agriculture. www.iatp.org [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[3] Nová zemědělská politika EU již klepe na dveře. Česko odevzdalo svůj strategický plán na poslední chvíli. euractive.cz [online] [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[4] ASZ. Tři mýty o zemědělských dotacích. ASZ [online]. 2023-12-20 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[5] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2023-3-23]. Dostupné online
[6] ZEMĚDĚLSTVÍ, Ministerstvo. Přímé platby – Ekoschémata. eAGRI [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[7] My zemědělci – Protest ČR [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[8] WWW.LWEB.CZ, Stanislav Janů;. Evropští zemědělci získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem. Agroreport.cz [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[9] PODLEŠÁK, Václav. Francouzští farmáři zablokovali dálniční spojení se Španělskem a Belgií. Vláda jim slíbila ústupky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online
[10] DRAHORÁD, Jan. Premiér nechce kvůli zemědělským dotacím měnit státní rozpočet. iDNES.cz [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online