V Kanadském Montrealu začne 7. prosince důležitá konference, označovaná jako COP15, která bude řešit, jak se má svět postavit k hrozící ekologické katastrofě. Vzhledem k tomu, že se v českých médiích o této události prakticky nepíše, přinášíme vám překlad textu z britského deníku The Guardian, který význam této konference přibližuje. 

Do konference COP15 v kanadském Montrealu zbývá již jen několik měsíců a vlády už se na ni připravují. Jejich úkolem je stanovit cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro příští desetiletí. Dosud svět žádné cíle OSN, jež měli vést k zastavení úbytku divoké přírody, nedokázal splnit, avšak povědomí o této výzvě je dnes větší než kdy předtím. V tomto článku se snažíme vysvětlit, proč je toto zasedání OSN důležité a jak by mohlo předznamenat smysluplné kroky ve snaze zamezit úbytku divoké přírody.

Co je COP15?

Příroda je v krizi a vlády se proto v posledních třech desetiletích scházejí ve snaze zajistit přežití ohrožených druhů a zachování ekosystémů, na kterých je lidská civilizace závislá. Na summitu Země v Riu v roce 1992 byly přijaty tři úmluvy - o boji proti změně klimatu, rozšiřování pouští a ochraně biologické rozmanitosti. Cílem úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) je, aby státy chránily přírodu, udržitelně ji využívaly a sdílely přínosy jejích genetických zdrojů.

Každých deset let si vlády stanovují nové cíle v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, které chtějí splnit do konce desetiletí. Naposledy byly takovéto cíle přijaty na konferenci COP10 v japonské Nagoji v roce 2010, kdy se vlády mimo jiné zavázaly snížit rychlost úbytku přírodních stanovišť na polovinu a do roku 2020 rozšířit přírodní rezervace na 17 % světové rozlohy. Ve všech těchto bodech však bohužel selhaly, jak si ukážeme níže.

Zhruba každé dva roky se konají "řádná" zasedání, na nichž vlády kontrolují a zhodnocují dosažený pokrok. Montrealské zasedání COP15 (což je zkratka pro 15. zasedání konference smluvních stran) je "mimořádné", protože se na něm schvaluje nový soubor cílů.

Kdy, kde a kdo je za to zodpovědný?

Dvoutýdenní konference začíná 7. prosince v kanadském Montrealu, ačkoli předsednictví konference COP15 bude patřit Číně. Je to poprvé, kdy Čína povede jednání OSN o životním prostředí. Summit se měl původně konat v čínském Kunmingu, avšak kvůli pandemii byl několikrát odložen a kvůli obavám z čínské politiky nulového covidu nakonec přesunut.

Delegáti přijedou do Montrealu jen několik týdnů po klimatické konferenci COP27 v Egyptě. Očekává se, že oficiální text bude podepsán v sobotu 17. prosince, v předvečer finále mistrovství světa ve fotbale v Kataru, ačkoli jednání se často zpožďují.

V čem se to liší od klimatických konferencí?

Klimatické konference, z nichž poslední byla COP26 v Glasgow, a konference o biodiverzitě probíhají nezávisle na sobě. Klimatické konference usilují o omezení globálního oteplování tak, aby globální teploty nestouply více než o 2°C ve srovnání s teplotou v předindustriální době. Cílem je přitom udržet oteplování na úrovni 1,5°C nad předindustriální teplotou. To je cíl stanovený v rámci Pařížské dohody z roku 2015.

Úsilí OSN v oblasti biologické rozmanitosti takovýto jasný a srozumitelný cíl v současné době postrádá. Vlády se budou zavazovat k cílům souvisejícím se třemi záměry úmluvy - ochrana přírody, udržitelné využívání přírody a sdílení přínosů genetických zdrojů. Ty mohou být někdy ve vzájemném rozporu a často jsou velmi odborné, a to i pro ty, kteří dohodu vyjednávají.

Závěrečný text summitu - známý jako globální rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 - bude pravděpodobně obsahovat více než 20 cílů, od slibů potlačit invazivní druhy až po složitá pravidla pro používání syntetické biologie.

Co je to biodiverzita?

Biodiverzita je rozmanitost života na Zemi. Závisí na ní vzduch, který dýcháme, voda, kterou pijeme, i potraviny, které jíme. Vědci se stále snaží pochopit, jak do sebe tato síť života zapadá, a navzdory technologickému pokroku můžeme skutečný počet druhů, který na naší planetě žije, jen odhadovat.

Víme však, že život na naší planetě není rozložen rovnoměrně. V zemích, jako je Brazílie, Kolumbie, Indonésie a Čína, se v rozsáhlých a jedinečných ekosystémech vyskytuje neuvěřitelná koncentrace rostlin, savců, hub a obojživelníků. Na několika hektarech deštného pralesa na Borneu nebo korálovém útesu může žít více druhů, než kolik jich žije v celé Velké Británii. Přežití lidstva je přitom závislé na zdravém fungování všech těchto rozsáhlých ekosystémů.

Biodiverzita je také základem globální ekonomiky. Podle pojišťovací skupiny Swiss Re je více než polovina celosvětového HDP, která představuje 41,7 bilionu dolarů, závislá na zdravém fungování přírody.

Proč bychom si měli dělat starosti?

Země zažívá největší úbytek života od dob dinosaurů a na vině je člověk. Podle vědců způsob, jakým těžíme, znečišťujeme, lovíme, hospodaříme, stavíme a cestujeme, ohrožuje vyhynutím nejméně milion druhů. Jak tvrdí řada vědců, šesté masové vymírání v geologické historii již začalo, neboť jsme ztratili miliardy jednotlivých společenství.

Na rozdíl od změn klimatu, které lze zvrátit - i když to trvá tisíce let - vymírání a likvidace ekosystémů jsou trvalé.

Biologická rozmanitost je nejen základem fungujících ekosystémů, ale zajišťuje i naše základní potřeby. Lidská existence závisí na čistém vzduchu, potravě a vhodném klimatu, jež jsou regulovány přírodou. Například 95 % potravin, které jíme, vzniká v půdě, což je ekosystém, o kterém nevíme téměř nic. Přesto je podle OSN až 40 % světové půdy vážně znehodnoceno neudržitelnými zemědělskými postupy.

Obrovské následky má rovněž vymírání zvířat, hmyzu, rostlin a všech dalších živých organismů. Druhy musí spolupracovat v harmonii, aby se jim dařilo a poskytovaly základní služby, které lidé potřebují k přežití. Proto je biologická rozmanitost tak důležitá. Život na Zemi je jako obrovská síť a naše jednání způsobuje, že se její vlákna rozplétají. Nemůžeme si dovolit, aby se rozpadla.

Které druhy jsou v potížích?

Ve všech oblastech zaznamenáváme obrovský úbytek volně žijících živočichů. Podle vědců prudce klesají stavy hmyzu, a to do té míry, že lze podle některých mluvit o "hmyzí apokalypse". Více než 500 druhů suchozemských živočichů je na pokraji vyhynutí a pravděpodobně do 20 let zanikne. Každý pátý plaz je ohrožen vyhynutím, každému osmému druhu ptáků hrozí vyhynutí a v ohrožení je rovněž i 40 % světových druhů rostlin.

Mezi pět největších hrozeb pro biologickou rozmanitost patří změny ve využívání půdy a moří, přímé využívání přírodních zdrojů, klimatická krize, znečištění a invazivní druhy.

Veškeré volně žijící organismy jsou sužovány ničením způsobeným člověkem. Zpráva z roku 2018, kterou sepsalo 59 vědců, zjistila, že lidé od roku 1970 vyhubili 60 % populací savců, ptáků, ryb a plazů, a autoři varovali, že "náměsíčně kráčíme k okraji útesu". Vědci varují, že i kdyby ničení skončilo nyní, bude trvat pět až sedm milionů let, než se příroda vzpamatuje.

Čeho se dosáhlo od poslední konference o biodiverzitě?

Za celou dobu existence Úmluvy o biologické rozmanitosti státy nikdy nesplnily žádný ze stanovených cílů. Od boje proti znečišťování po ochranu korálových útesů - ani jednoho z 20 cílů v oblasti biodiverzity, které byly dohodnuty na konferenci COP10 v Japonské Aiči v roce 2010, se nepodařilo plně dosáhnout. Podobně tomu bylo i v předchozím desetiletí.

Od roku 2010 se však mnohé změnilo a Pařížská dohoda navzdory svým nedostatkům obnovila určitou důvěru v procesy OSN v oblasti ochrany životního prostředí. Stále existuje naděje, že COP15 by mohl být onou "pařížskou chvílí" divoké přírody.

Jak by mohl COP15 pomoci zastavit úbytek biologické rozmanitosti?

21 navrhovaných cílů, o nichž se bude v Montrealu jednat, zahrnuje návrhy na eliminaci plastového znečištění, snížení míry používání pesticidů o dvě třetiny, omezení zavlékání invazivních druhů na polovinu a zrušení škodlivých vládních dotací [např. rybářskému průmyslu, pozn. překl.] v hodnotě miliard dolarů. Mezi cíle patří také snížení současné rychlosti vymírání o 90 %, posílení integrity všech ekosystémů, ocenění přínosu přírody pro lidstvo a zajištění finančních zdrojů k dosažení těchto vizí.

Jaká jsou hlavní témata konference?

Stejně jako v případě jednání o klimatu, i před konferencí COP15 panují mezi globálním severem a jihem značné rozpory. Neshody panují především okolo čtyř velkých otázek: peníze, 30x30 (cíl chránit 30 % pevniny a 30% moří do roku 2030), monitorování cílů a spor o digitální sekvenční informace týkající se tzv. biopirátství.

Cíl chránit do konce desetiletí 30 % pevniny a moří vyvolal zajímavé odezvy. Přetrvávají však obavy, že nebudou dostatečně chráněna práva původních obyvatel.

Světoví lídři jako Emmanuel Macron, Justin Trudeau a Ursula von der Leyenová zdůrazňují význam COP15 pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Řada rozvojových zemí však prohlašuje, že mají-li rozšiřovat chráněné oblasti a rozvíjet své ekonomiky méně destruktivním způsobem než jejich bohaté protějšky, potřebují k tomu více peněz. S cíli, jako 30x30 nebo s přísnými požadavky na monitorování proto země globálního jihu nechtějí souhlasit bez toho, aniž by za to něco dostaly.

Sporným bodem je také otázka, jakým způsobem budou země, z jejichž území pochází určitý genetický zdroj, odměňovány za objevy léků a za další komerční projekty, využívající digitální informace o tomto genetickém materiálu. Africká skupina již varovala, že nic nepodepíše, pokud nebude v konečném právním rámci obsažena dohoda o tzv. digitálních sekvenčních informacích (DSI).

V co doufáme?

Pevně doufáme, že se podaří dosáhnout pozitivní finální dohody, která bude dostatečně ambiciózní na to, aby zastavila ničení divoké přírody, ale zároveň natolik skromná, aby byly cíle dosažitelné. Je řada oblastí, ve kterých je možné dosáhnout poměrně rychlých úspěchů - likvidace invazivních druhů na ostrovech, redukce znečišťování, peníze na obnovu - ale nakonec bude záležet na vůli hlav států. Konference COP15 bude příležitostí změnit rétoriku v činy a požadavek, aby lidé do roku 2050 žili v souladu s přírodou, učinit součástí ambic OSN.

Zveřejněno:  24.10.2022