Kvůli aroganci lesnických podniků přichází ČR o své lesy
Česká televize tento týden odvysílala díl pořadu Bilance s podtitulem “Kam zmizely naše lesy”, který poukázal na to, jak drasticky v posledních letech ubylo v ČR lesů.
Česká televize tento týden odvysílala díl pořadu Bilance s podtitulem “Kam zmizely naše lesy”, který poukázal na to, jak drasticky v posledních letech ubylo v ČR lesů. Např. na Vysočině uhynulo zhruba 60% tamějších lesů tvořených především smrkovými monokulturami. Na Dačicku to bylo takřka 100%.
Důvodem úhynu je kromě klimatické změny nevhodná druhová a věková struktura lesů. Zhruba 50% rozlohy našich lesů tvoří smrkové monokultury, které však do našich zeměpisných šířek nepatří (s výjimkou vysokohorských oblastí). Původní domovinou smrku je tajga, kde je podstatně chladněji a vlhčeji než zde. V našich podmínkách proto trpí suchem, což jej činí zranitelným vůči houbám a dřevokaznému hmyzu. Tato skutečnost je lesníkům a odborné veřejnosti již dlouho známa. Přesto si z ní lesnické podniky nic nedělají.
V roce 2006 desítky českých vědců podepsaly otevřený dopis, v němž varovaly vlastníky lesů před přicházející krizí. V něm například stálo, že “Vysazování smrku v nižších a středních polohách znamenalo vážné poškození těchto lesů. Smrk není na toto prostředí přizpůsoben, nemá dostatek vody, chřadne a odumírá, protože snadno podléhá různým škůdcům. Tento stav se bude nadále zhoršovat kvůli předpokládané změně klimatu.”
Lesnické podniky však s arogancí sobě vlastní tato varování ignorovaly a dál tvrdošíjně vysazovaly smrky. Zvlášť odmítavě se vůči výzvě stavělo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Až do roku 2017 proto tvořili smrkové monokultury přes 40% všech nově založených lesních porostů. Teprve katastrofální sucho a nezkrotná kůrovcová kalamita donutila lesníky, aby pod tlakem veřejnosti začali ve větší míře vysazovat listnaté a smíšené porosty.
Stav lesů vybízí rovněž k zamyšlení nad fungováním lesního zákona. Ten totiž lesníkům ukládá povinnost kácet kůrovcem napadené stromy a to bez ohledu na to, zda to dává smysl či nikoli. Kolosální těžba kůrovcového dřeva tak probíhala i v době, kdy už bylo jasné, že kůrovcové kalamitě nelze předejít a kůrovcové dřevo se masivně vyváželo do zahraničí přesně ve chvíli, kdy se to kvůli mimořádně nízkým cenám vyplácelo nejméně.
Výsledkem je vznik ohromných holin, úhyn půdních organismů a tím i degradace lesních půd. A aby toho nebylo málo, po vytěžení veškerého kůrovcového dříví teď přicházejí lesnické podniky žádat stát o finance na opětovné zalesnění vytěžených holin. Na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě stát již zaplatil zhruba 16,5 miliard korun.
S trochou ironie se tak lze ptát, zda by nebylo lepší, kdybychom v ČR na produkci dřeva zcela rezignovali a hospodářské lesy přenechali přírodě. Ekonomicky by nula od nuly pošla a naši potomci by alespoň měli více pralesů
Autor článku: Vítězslav Lamač
Zveřejněno: 8.10.2022