V Kanadském Montrealu začne 7. prosince důležitá konference, označovaná jako COP15, která bude řešit, jak se má svět postavit k hrozící ekologické katastrofě. Vzhledem k tomu, že se v českých médiích o této události prakticky nepíše, přinášíme vám k tomuto tématu další překlad, tentokrát ze serveru Edie.net. 

Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil 13. října další Zprávu o živé planetě. Z posledního vydání, které vyšlo před dvěma lety, vyplynulo, že početnost populací živočichů (s výjimkou hmyzu) se mezi lety 1970 a 2020 snížila v průměru o 68 %.

Nová zpráva uvádí, že v posledních dvou letech se degradace a ničení přírody v mnoha regionech ještě zrychlila a početnost populací volně žijících živočichů na celém světě se tak ve srovnání s rokem 1970 snížila v průměru o 69 %.

Autoři zdůrazňují, že rychlost a intenzita propadu populací se v jednotlivých regionech a u různých druhů liší. WWF uvádí, že je "obzvláště znepokojen" tím, že se v Latinské Americe a Karibiku od roku 1970 snížila průměrná velikost populací volně žijících živočichů o 94%.

K drastickým propadům populací však dochází i v takových zemích jako je např. Velká Británie. Od 30. let 20. století zaniklo ve Spojeném království 97 % luk s planě rostoucími květinami a 92 % podmořských luk. Prudce se snížily také populace mnoha druhů ptáků, včetně špačků, skřivanů a strakapoudů.

WWF poznamenává, že kdyby počet lidí klesal stejně rychle jako populace volně žijících zvířat, ztratili bychom během 52 let celou populaci Evropy, Ameriky, Afriky, Číny a Oceánie.

Jak shrnuje doktor Robin Freeman, vedoucí analytik Londýnské zoologické společnosti: "Nyní máme k dispozici více údajů o trendech v biologické rozmanitosti než kdykoli předtím a závěry jsou zcela jednoznačné. Podkopáváme samotné základy života na této planetě a musíme proto urychleně jednat.”

Zpráva zdůrazňuje, že pokles populací by u většiny druhů ještě bylo možné zastavit a zvrátit. Pokud však budou trendy ve snižování populací přetrvávat, poškození ekosystémů bude již v příštích letech nevratné.

Výzva světovým lídrům

Klíčovým poselstvím této zprávy je disproporce mezi zrychlujícím se úbytkem divoké přírody a novými závazky v oblasti ochrany přírody, které přijali světoví lídři na mezinárodní úrovni.

V roce 2010 se státy pod záštitou OSN dohodly na 20 cílech v oblasti biologické rozmanitosti, známými jako cíle z Aiči. Žádný z nich však v daném desetiletém časovém rámci nebyl splněn.

Nový právní rámec, jež měl být jakousi obdobou Pařížské dohody, avšak zaměřenou na ochranu divoké přírody, měl být schválen na mimořádné konferenci COP15 o biologické rozmanitosti v roce 2020. V důsledku pandemie Covid-19 však došlo k řadě odkladů a vzhledem k tomu, že se ani letos nepodařilo dosáhnout dohody, uskuteční se poslední kolo jednání COP15 prosincové setkání v Montrealu.

Obavy, zda tato jednání povedou k přijetí silné dohody a zda budou země ochotny plnit její cíle, narůstají. Hnutí Kampaň za přírodu tento týden informovalo, že Čína pozvala na jednání v Montrealu pouze ministry a nikoli hlavy států.

Zpráva vyzývá všechny vládní delegace, aby se na setkání v Montrealu dohodli na silné dohodě, která bude vědecky podložená a bude vyžadovat obnovu přírody, nikoli pouze zastavení jejího poškozování. Dohoda by rovněž v tomto desetiletí neměla umožňovat další nekontrolované zhoršování stavu.

Zpráva rovněž volá po urychlení dekarbonizace ekonomik, neboť divoká příroda je ohrožována i změnami klimatu. Vyzívá také k posílení práv původních obyvatel. Uvádí se, že domorodé národy tvoří sice jen 4 % světové populace, ale vyskytují se na území, ve kterém je soustředěno 80 % zbývající biologické rozmanitosti Země. Zpráva se zasazuje o právo domorodých komunit na půdu, a to do takové míry, aby byl ekonomický rozvoj na jejich území možný jen s jejich souhlasem.

Výkonná ředitelka WWF Tanya Steeleová uvádí: "Letos v prosinci mají naši lídři příležitost, aby "teď nebo nikdy" prokázali své vůdčí postavení na globální scéně tím, že urychlí opatření a splní své sliby ohledně obnovy přírody a zajištění našich cílů v oblasti biodiverzity. Momentálně však nejsou na dobré cestě k jejich splnění.”