Jak to bude v rámci NP s myslivostí?

Na této stránce rozebíráme argumenty odmítačů Národního parku Křivoklátsko a doplňujeme je naším komentářem.

Proč potřebujeme NP Křivoklátsko?

Říkají oni

Křivoklátská myslivost stejně jako křivoklátské lesnictví mají kořeny už v hlubokém středověku a po celou dobu se vyvíjely společně s životy místních obyvatel. Každý zásah do režimu území se jich tedy bytostně dotýká a jsou na něj velice citliví. Zvláště když jde o tak závažný zásah, jakým má být po letech opět vyhlášení národního parku.


Říkáme my

Současná myslivost, a to nejen na Křivoklátsku, se výrazně liší od té, která se rodila v období feudálního vlastnictví. Lesnictví se také nezrodilo v „hlubokém středověku“, ale na přelomu 18. a 19. století. Většina současných místních obyvatel nemá o opravdových tradicích těchto oborů žádnou povědomost, protože se narodila ve druhé polovině minulého století a nemá ani kořeny na Křivoklátsku. Je tedy hodně nadsazené mluvit o jejich citlivosti k „zásahům do režimu“ a nějakém „bytostném dotýkání“ v případě, kdy se má vyhlásit NP. Nikdo nebude dotčen na vlastnických ani občanských právech, žádný myslivec nebude zbaven loveckého lístku a možnosti vykonávat právo myslivosti. Ale honitby a v nich žijíci zvěř jsou v majetku státu a je stanoveno zákonem a dalšími předpisy, jak s nimi má stát nakládat.



Říkají oni

V současné době je na území navrženého NP celkem 11 honiteb, z toho 2 jsou v režii Lesů České republiky (LČR) 1 v režii Vojenských lesů a statků (VLS) a 9 je pronajatých. Částmi do území NP zasahuje 5 společenstevních honiteb, kde hospodaří myslivecká sdružení. Na výkonu práva myslivosti se na tomto území podílí s rozdílnou intenzitou cca 200 myslivců, když ale započítáme jejich kamarády a známé, kteří jim pomáhají, tak se to číslo možná zdvojnásobí.


Říkáme my

Tak jednak 11 minus 3 je odjakživa 8. Také ostatní tvrzení jsou značně manipulativní. A hlavně to není žádný argument, protože zvěř je bezpochyby přemnožená. Zejména stavy zvěře černé a jelení sika jsou mnohokrát vyšší, než je pro přírodu únosné, siky by dokonce neměla volně v naší přírodě být vůbec. Také mufloní zvěře je víc, než by bylo únosné. Geograficky nepůvodní druhy zvěře by měly být chovány maximálně v oborách. Myslivost provozovaná jako volnočasová, zájmová činnost se nedokáže o rovnováhu postarat a je třeba celý systém změnit. V NP a jiných přírodně cenných územích by se měla myslivost provozovat profesionálně.



Říkají oni

Tržby za myslivost včetně pronájmu honiteb přesahují na území spadajícím do navrženého NP jen u LČR 8 milionů Kč za rok. Tato částka se podílí na tvorbě zisku podniku, z něhož velká část po naplnění různých fondů končí ve státním rozpočtu.


Říkáme my

To je jeden z důvodů, proč vadí, že území NP nebudou spravovat Lesy ČR ani VLS. O přírodu vůbec nejde, ale o peníze.



Říkají oni

V pronajatých honitbách je to jinak. Nájemci, ať už soukromá osoba nebo členové mysliveckého sdružení, musí zaplatit nájem (na Křivoklátsku řádově ve stovkách tisíc korun). K tomu náklady na provoz honitby, úhradu škod zvěří na lese a na polních kulturách, krmivo pro zvěř a další režijní náklady. Znamená to roční oddíl nákladů na člena podle velikosti honitby a počtu platících členů částku v řádu desítek až stovek tisíc Kč. S tím souvisí stovky naježděných kilometrů a stovky hodin odpracovaných v honitbě. Odměnou je možnost vyjít se ráno neb navečer s puškou do honitby s povinností naplnit každoročně poměrně tvrdý plán lovu, protože neplnění může mít za následek ukončení nájmu honitby. Žádná honitba nevydělá na svoje náklady a nájemci musí dotovat její provoz z vlastních prostředků.


Říkáme my

To je hodně nepravdivé tvrzení! Myslivecké spolky si na provoz honiteb běžně vydělají zhodnocením ulovené zvěřiny. Soukromí nájemci sice často platí relativně velké nájemné, ale jsou vesměs takoví podnikatelé, kteří na to mají dostatečné zdroje a honitbu si vydraží. Určitě na ní neprodělávají. A o kvalitě péče o zvěř nebo prevenci škod se lze jen těžko zmiňovat, stačí si takové honitby projít



Říkají oni

K jakým změnám by došlo v případě vyhlášení národního parku? Tak předně, vznikla by jedna více než 10 tisíc hektarů velká honitba, v které by výkon práva myslivosti přešel na Správu NP. Více než 1000 ks spárkaté zvěře, která se dnes na dotčeném území loví, by ale musel i nadále každým rokem někdo postřílet, aby nedošlo k přemnožení zvěře. Kdo nahradí práci těch několika stovek aktivních myslivců, kteří se dosud na provozu myslivosti v území bezplatně a při dodržování všech zásad myslivecké etiky podílejí?


Říkáme my

O stovkách aktivních myslivců nelze mluvit, možná o několika desítkách, a také o lovcích, kteří si každoročně v režijní honitbě Lesů ČR, ale i v pronajatých honitbách, uloví trofejovou zvěř za poplatek. O ten se nechtějí současní uživatelé a nájemci honiteb nechat připravit. Holou zvěř nikdo nechce lovit ani zdarma, proto je třeba ze strany státu předepisovat kvóty, ale jejich dodržování se kontroluje velmi těžko. Záleží na tom, co potvrdí ten, kdo zvěřinu vykupuje či myslivecký hospodář. O myslivecké etice se také hodně mluví, ale to je všechno jen výmluva, proč se samičí zvěře loví málo.



Říkají oni

Produkční potenciál honitby v režii NP, který jen u Lesů ČR přesahuje už umíněných 8 milionů Kč ročně, by měla k dispozici Správa NP a vytvořilo by se tím obrovské korupční prostředí. Ochranáři nemají pravdu, když občas tvrdí, že v NP se neloví trofejová zvěř, Loví, a nemá-li dojít k nárůstu stavů, tak se musí lovit minimálně stejně intenzivně, jako dosud. Část trofejové zvěře loví pracovníci NP a na zbytek se zvou lovečtí hosté. Právo zvát hosta má ministr životního prostředí, ředitel NP a možná ještě někteří úředníci.


Říkáme my

Má-li se zvěř udržet na únosných stavech, je třeba zintenzivnit především lov zvěře samičí a mladé, tedy holé. Bude tedy nutné určitě na tuto činnost najít vhodný způsob realizace. To, co tvrdí výše uvedené řádky je čirá spekulace snažící se předem očernit ochranáře jako korupčníky, protekcionalisty apod., zatímco reálné korupční prostředí panuje už při pronajímání honiteb v současnosti, kdy rozhodují peníze a známosti.



Říkají oni

Připravovaný národní park by měl být v cílovém stavu velkoplošně bezzásahový. Jeho vyhlášení by tedy znamenalo nejen zánik obhospodařovaných křivoklátských lesů, ale i zánik křivoklátského lesnictví a tradic křivoklátské myslivost, jako kulturního odkazu našich předků.


Říkáme my

A tady jsme u hlavního problému! Z uvedených údajů vyplývá, že myslivost vynáší na území připravovaného NP víc než produkce dřeva. Takže nejde o to, jak bude se stavy spárkaté zvěře nakládáno, ale kdo s tím bude mít právo nakládat, komu poplynou příjmy z lovu a kdo bude mít profit, hmotný i nehmotný z výkonu práva myslivosti v NP!