Podle programového prohlášení současné vládní koalice by měl na Křivoklátsku vzniknout nový národní park. Snaha povýšit ochranu zdejší přírody na nejvyšší možný stupeň však naráží až na nepochopitelně velký odpor místních obcí. Na první pohled stojí za kampaní proti národnímu parku hlavně místní obyvatelé se svými starosty. Avšak podíváme-li se na celou kauzu pozorněji, odhalíme i docela jiné aktéry.

Nejprve se však podívejme na to, koho se vlastně vyhlášení národního parku nejvíce dotkne. Národní park má být vyhlášen na zhruba 16% území současného CHKO, kde je příroda považována za nejzachovalejší. Dohromady se jedná o více než sto kilometrů čtverečních převážně lesnaté krajiny, která patří téměř celá jedinému podniku, a to Lesům ČR (malou část vlastní ještě Vojenské lesy a statky ČR).

Podle studie, kterou si roku 2017 nechaly vypracovat sami Lesy ČR, se na tomto území vytěží ročně 35 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty, jejíž prodej přináší státnímu podniku zisk ve výši zhruba 16 milionů korun ročně. To však nejsou jediné příjmy, které podniku tyto pozemky vynášejí. Protože se jedná především o území 1. a 2. zóny CHKO, inkasují Lesy ČR od státní Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) částku, kterou lze odhadnout na 2 miliony korun ročně [1], jako kompenzaci za to, že zde při svém hospodaření musejí brát jisté ohledy na přírodu. Není bez zajímavosti připomenout, že roku 2016 se vláda pokusila pravidla pro vyplácení těchto kompenzací změnit tak, aby je nemohly čerpat státní podniky. Lesům ČR se však podařilo vylobbovat pozměňovací návrh, takže vyplácení kompenzací pokračuje i nadále.

K příjmům z těžby dřeva a kompenzacím od AOPK je třeba připočíst ještě přes 8 milionů korun ročně za pronájem honiteb myslivcům. Právě lovecké revíry na území plánovaného národního parku patří k těm nejvyhlášenějším, pročež se proti národnímu parku staví i mnozí náruživí myslivci. Odstřel zvěře se sice bude muset provádět i na území národního parku, avšak zvěř se zde nebude smět přikrmovat a její stavy budou udržovány jen na přirozené úrovni.

Po vyhlášení NP Křivoklátska však budou muset Lesy ČR toto území předat nově utvořené správě národního parku, čímž přijdou o jeho kontrolu a o všechny jmenované zdroje příjmů. A právě zde je třeba hledat kořeny odporu proti národnímu parku. Zášť vůči plánovanému NP ztělesňuje zejména přední pracovník místní pobočky Lesů ČR Miroslav Pecha (mladší) a jistě není náhoda, že právě jeho místní ochránci přírody shodně označují za neformálního vůdce kampaně proti národnímu parku.

Pan Pecha je současně ředitelem celého Lesnického parku Křivoklátsko a jeho otec ovládá místní organizaci České lesnické společnosti, jejíž je předsedou [2]. Lesnický park Křivoklátsko (LPK) je organizace tvořená třemi subjekty - místní pobočkou podniku Lesy ČR, největším soukromým vlastníkem lesů J. Colloredo Mannsfeldem a místní organizací České lesnické společnosti. LPK sama sebe prezentuje jako organizaci, jejímž posláním je péče o přírodu, avšak subjekty, které ji tvoří, vydělávají především na těžbě dřeva, na kompenzacích od AOPK a pronájmech loveckých revírů. A právě pod praporem LPK vedou Lesy ČR svůj boj proti národnímu parku.

Že plánovaný národní park M. Pechovi opravdu leží v žaludku je evidentní již z nenávistných příspěvků, které šíří na své facebookové stránce. Ta je plná výpadů proti ochráncům přírody, ekologům i turistům, a rádoby vtipných posměšků blížících se záchodovému humoru fanoušků SPD (včetně nezbytných vykřičníků).  

Zajímavé také je, že zmíněný Lesnický park Křivoklátsko, za nímž stojí právě Lesy ČR, iniciativa velebí na svých webových stránkách jako příklad toho, jak má vypadat správný přístup ke Křivoklátské krajině. LPK je chválen dokonce i v textu petice, kterou Otevřené Křivoklátsko šíří, což již samo o sobě dává tušit odkud vítr vane.

Pravdou ovšem je, že LPK si díky svým společenským aktivitám dokáže zajistit přízeň okolí a následně ovlivňovat veřejné mínění. Pro své cíle si tak dokázal získat nezanedbatelnou část místního obyvatelstva a vštípit jim hlubokou nedůvěru vůči všem snahám o větší ochranu přírody.

Kauza kolem Národního parku Křivoklátsko jako by potvrzovala citát uvedený v hodnotící zprávě panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby z roku 2019:

"Opatření k záchraně přírody nutně vyvolá odpor těch, kteří mají ekonomický zájem na zachování současného stavu. Odpor těchto složek společnosti je však nutné překonat v zájmu celé společnosti."

Autor článku:   Vítězslav Lamač

Zveřejněno:   29.8.2022

[1]  Podrobnější údaje o vyplácených kompenzacích se bohužel nezveřejňují a nelze tak jednoznačně zjistit, jaký podíl kompenzací připadá konkrétně na toto území. Avšak sami Lesy ČR ve zmíněné studii vyčíslují náklady spojené s ochranou přírody na zhruba 2 miliony Kč, o které je současný zisk nižší, než by byl bez nich. Podle výroční zprávy Lesů ČR inkasoval podnik za rok 2021 na těchto kompenzacích celkem 278,36 milionů Kč. Kromě toho nám správa CHKO Křivoklátsko poskytlo údaj, že celý LS  Křivoklát (Lesy ČR) získala za rok 2020 od správy CHKO na kompenzacích celkem  2 447 616 Kč. Kompenzace se přitom vztahují především k prvním zónám CHKO, které se nacházejí převážně na území navrhovaného národního parku.  

[2] V předchozí verzi článku jsme za předsedu místní organizace ČLS omylem označili Miroslava Pechu mladšího, avšak šlo o shodu jmen, neboť předsedou je ing. Miroslav Pecha starší. Za tuto nepřesnost se omlouváme.