Je národní park pro Křivoklátsko vhodnou formou ochrany přírody?

Říkají oni

Rozhodně ne, a to z mnoha důvodů:

1. Navrhované území nesplňuje podmínky pro zařazení do kategorie „Národní park“ . Území navrhovaného NP leží v exponované kulturní oblasti středních Čech, je výrazně pozměněno a nadále ovlivňováno činností člověka. Zřizování národních parků v ryze kulturní krajině s pomyslným cílem vytváření umělé divočiny je scestné a neopodstatněné.
2. Současná ochrana je dostatečně zajištěna stávající legislativou . CHKO s cca 80 % území zařazeného do 1. a 2. zóny odstupňované ochrany, více než 20 rezervací, Biosférická rezervace UNESCO, Ptačí oblast, lokality soustavy NATURA 2000 atd. 
3. Stav křivoklátských lesů se v posledních 30 letech trvale zlepšuje.  Vlivem současného způsobu hospodaření se v druhové skladbě trvale zvyšuje procento listnáčů a jedle na úkor jehličnatých dřevin, podíl přirozené obnovy se zvýšil z 1 % v roce 1990 na téměř 30 % v současné době, zlepšují se i ostatní ukazatele trvale udržitelného hospodaření.
4. Šetrné, trvale udržitelné hospodaření v lesích zvyšuje i biodiverzitu lesních ekosystémů.  Dokládá to v posledních letech návrat řady chráněných druhů, např. kulíška nejmenšího, sýce rousného, labutě velké, kormorána velkého, krkavce velkého, anebo orla mořského.
5. Současný způsob hospodaření v lesích je výhodnější i v boji s klimatickou změnou.  V lesních porostech, kde se hospodaří, je možno operativněji reagovat na negativní vlivy klimatické změny například při výběru vhodnějších dřevin než v porostech ponechaných přirozenému vývoji.
6. Území navrhovaného NP leží v exponované kulturní oblasti středních Čech a je výrazně pozměněno a nadále ovlivňováno činností člověka.  Je to důležité rekreační zázemí pro tak velké aglomerace, jako je Praha, Kladno, Beroun i nedaleko ležící severní Čechy.
7. Občané místních obcí i milovníci volně přístupných křivoklátských lesů z širšího okolí nesouhlasí se zřízením NP.  Nesouhlasí ani stavovské organizace a instituce, i mnoho osobností odborného a politického života.
8. Národní park by výrazně zatížil státní rozpočet.  Podle nákladů stávajících NP by zatížení státního rozpočtu včetně ztráty z útlumu hospodářské činnosti vysoce přesahovalo 100 milionů Kč ročně a bylo by neúměrné přínosům, které protagonisté NP slibují.  
9. Křivoklátsko už svoji alternativu pro hospodaření v lesích má.  Jde o lesnický park Křivoklátsko  „Území pro přírodu i člověka“  založený svobodnou vůlí majitelů a správců lesů, kteří svůj majetek spravují podle standardu lesnických parků, na své vlastní náklady a bez nároků na státní rozpočet. LPK byl v roce 2017 přijat a zařazen do Mezinárodní sítě modelových lesů a dostalo se mu tak i mezinárodního uznání.
10. Neexistuje důvod, pro který by měl být rozlehlý krajinný celek vyjmut z produkce a výnosovosti a převeden do režimu závislého na státním rozpočtu.

Říkáme my

Takže postupně:

Ad.1.: Kdo posuzoval vhodnost navrhované části Křivoklátska ke zřízení NP? Pokud o vhodnosti rozhodlo MŽP, je snad ve státě nějaký vyšší a kompetentnější orgán k posuzování takové věci?

Ad.2.: Totéž platí i o tomto prohlášení. Na rozdíl od autora odpovědi lze říci, že vyjmenované charakteristiky, tedy dosavadní víc jak čtyřicetiletý statut CHKO, množství zvláště chráněných území a lokalit a území Natura 2000, statut BR atd., to všechno odůvodňuje zřízení NP. A stejně to tak nelze popřít. Navíc návrh na zřízení NP se týká jen vymezené nejzachovalejší a přírodovědně a ekologicky nejvýznamnější části CHKO.

Ad.3.: Ano, stav Křivoklátských lesů se možná začíná pomalu zlepšovat. Ale jen potud, pokud na zlepšování mají Lesy ČR prostředky.

Nemluvě o tom, že hospodaření ve státních lesích, spravovaných státním podnikem Lesy ČR a dalšími státními lesnickými organizacemi, je velmi závislé na výsledcích výběrových řízení, která jsou do značné míry ovlivněna lobbingem velkých lesnických podnikatelů. Ti pak plní svoje úkoly podle svého, s důrazem na vyprodukovaný zisk. Není žádným tajemstvím, že mnozí z nich raději zaplatí smluvní pokutu, než aby vynakládali zvýšené náklady na zalesňování, ochranu výsadeb a další neproduktivní práce. Vztah těchto dodavatelských podniků k lesům, ve kterých pracují, je prakticky nulový a možnost kontroly ze strany Lesů ČR kvality vykonaných prací a vymáhání nápravy jsou omezené, protože současná organizační struktura a časté reorganizace jdou spíše proti poslání správce přírodního bohatství než v jeho posílení. A není to vina terénních lesníků, ale vedení státního podniku, MZe a politické sféry, která rozhoduje.

Ad.4.: Ano, šetrné, trvale udržitelné hospodaření v lesích je jednoznačně výhodnější, ale mnohem blíž k němu mají lesy spravované správami národních parků, než Lesy ČR a jinými státními lesnickými organizace, které mají za úkol především produkovat dřevní hmotu a vytvářet, pokud možno, zisk. Jen se podívejte, jak hospodaří LS Lány ve svých svěřených státních lesích!

Návrat některých druhů živočichů do naší přírody je velmi zajímavý, ale co za tím stojí je velmi nejasné. Rozhodně to nelze jednoznačně přičíst k dobru něčemu, co je realizováno pár let a co ještě nemohlo ani dosáhnout svých ekologických efektů.

Ad.5.: To platí i pro tento bod. A dokonce se dá, přinejmenším stejně rozhodně, říci i o lesích ponechaných přírodnímu vývoji. Protože člověk není chytřejší než příroda a těžko si lze představit, že bude schopen opravdu „operativněji reagovat na negativní vlivy klimatické změny například při výběru vhodnějších dřevin než v porostech ponechaných přirozenému vývoji.“

Ad.6.: Křivoklátsko bylo člověkem osídleno již před mnoha staletími, či dokonce tisíciletími, ale přesto si zachovalo mnoho přírodních hodnot, a to nikoli jen rozptýleně, ale v několika velkých plochách, zejména vázaných na údolí Berounky a některých jejích přítoků. Tyto zachovalé hodnoty nabývají stále na vyšším významu, jak pokračuje negativní ovlivňování přírody a krajiny v širokém okolí v tzv. kulturní krajině.