Jak funguje Rada parku a jaký vliv v ní obce mají?
Na této stránce rozebíráme argumenty odmítačů Národního parku Křivoklátsko a doplňujeme je naším komentářem.
Říkají oni
-
§ 20 Rada národního parku
-
(1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku (dále jen „rada“) jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.
-
(2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.
-
(3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle odstavce 2.
-
(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po projednání s dotčenými obcemi.
Říkáme my
Na tom přeci není nic v nepořádku! Kdo zodpovídá za tento stát, včetně jeho přírodního bohatství? Vláda svobodně zvolená občany tohoto státu a její orgány a instituce. Tedy za životní prostředí, kam ochrana přírody patří, zodpovídá Ministerstvo životního prostředí. Obce nemají v tomto směru žádné pravomoci, ale ani prostředky. Tak to vyplývá z platné legislativy a ústavy ČR. A tak je to všude na světě, kde se státy a jejich občané hlásí k demokracii a jejím zásadám. O tom, jak dokáží obce pečovat o přírodu ve svém okolí se lze přesvědčit pochůzkou v jejich okolí. O vztahu mnohých občanů ani nemluvě. Černé skládky, vypouštění odpadních vod kamkoli, včetně vodních toků, volně pobíhající psi ve volné krajině, vjíždění motorovými vozidly do polí a lesů atd., to jsou stálé projevy vztahu místních lidí k přírodě.