Jaké jsou kategorie chráněných území podle IUCN?

Říkají oni

Mezinárodní svaz ochrany přírody, anglicky International Union for Conservation of Nature (IUCN), vypracoval systém kategorizace chráněných území, podle kterého se do určité míry řídí i národní legislativy.

I.a Přísná přírodní rezervace (Nature Reserve)

Do kategorie Ia se řadí přísně chráněná území za účelem ochrany biodiverzity a eventuálně i geologických či geomorfologických celků, do kterých je přístup člověka, či jeho působení striktně regulováno a omezováno tak, aby nedocházelo k narušování chráněných hodnot. Tato chráněná území poskytují nezbytné srovnávací podklady pro vědecký výzkum a sledování životního prostředí. Na Křivoklátsku jsou podle této kategorie vyhlášeny jako území s nejvyšší ochranou Národní přírodní rezervace – NPR Týřov, NPR Velká Pleš a další.

I.b Oblast divočiny (Wilderness Area)

Do kategorie Ib spadají nedotčená nebo mírně ovlivněná území, zejména větší rozlohy, která si zachovávají svůj přírodní charakter a vlivy, jsou bez trvalého či významného osídlení člověkem a jsou obhospodařována tak, aby se zachoval jejich přirozený stav.

II. Národní park (National Park)

Do kategorie II se řadí velká území přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, určená k ochraně přírodních procesů ve větším měřítku společně s doplněním druhů a ekosystémů charakteristickými pro danou oblast, a která poskytují základy pro ekologicky a kulturně slučitelné duchovní, vědecké, vzdělávací, rekreační a návštěvnické aktivity. V této kategorii je vyhlášen např. severoamerický Yellowstonský národní park (rozloha 8.991 km2), či vietnamský Cat Tien (rozloha 720 km2) či ugandský Bwindi Impenetrable Forrest (rozloha 331 km2). Obecně je zde velký akcent na spíše větší rozlohu nutnou k průběhu přírodních procesů. Z tohoto pohledu je uvažovaný Křivoklátský NP spíše neadekvátně malý (102 km2).

III. Přírodní památka (Natural Monument of Feature)

V kategorii III jsou chráněná území zřízena za účelem ochrany specifické přírodní památky, kterou může být charakter terénu, podmořská hora či jeskyně, geologický prvek jako např. jeskyně nebo dokonce i živý prvek, jako např. prastarý háj. Obecně se jedná o relativně malé, návštěvně atraktivní chráněné oblasti. Na území ČR např. Národní přírodní památka Pravčická brána v NP České Švýcarsko, nebo Přírodní památka Vraní skála v CHKO Křivoklátsko.

IV. Oblast výskytu druhu (Habitat/Species Management Area)

Chráněné oblasti kategorie IV jsou cílené na ochranu druhů a přirozeného prostředí, což je i hlavní prioritou jejich plánu péče. V mnoha chráněných územích této kategorie dochází k pravidelným a aktivním zásahům za účelem zajištění požadavků určitých druhů nebo ochrany přirozeného území.

V. Chráněná krajinná oblast (Protected Landscape/Seascape)

Oblast, ve které dlouhodobou interakcí člověka a přírody vznikla krajina ekologické, biologické, kulturní a estetické hodnoty, a kde zabezpečení celistvosti této interakce ve své tradiční podobě je nezbytné pro ochranu a udržení této oblasti včetně přidružených hodnot. To je právě kategorie IUCN, podle které jsou vyhlašovány Chráněné krajinné oblasti v ČR.

VI. Chráněná oblast s udržitelným využíváním přírodních zdrojů (Protected Area with Sustainable Use of Natural Resources)

Chráněná území kategorie VI uchovávají ekosystémy a přirozená prostředí spolu s přidruženými kulturními hodnotami a tradičními systémy hospodaření. Jsou to velká území, jejichž převážná část je přirozeného charakteru a jsou obhospodařována tak, aby se zajistila dlouhodobá ochrana a správa biologické rozmanitosti za současného udržitelného využívání přírodních produktů. Svým obsahem i systémem hospodaření hodně připomínají Standard lesnických parků, modelových lesů, nebo biosférických rezervací, což ovšem v naší legislativě nejsou kategorie chráněných území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Říkáme my

Česko je malá země, ale s velmi pestrými přírodními podmínkami, z nichž část je ve stavu blízkém přírodnímu, a to v různém stupni. Ta nejcennější část je součástí sítě velkoplošných a maloplošných chráněných území. Jejich velikost, tedy plošná výměra, je daná konkrétními podmínkami. Mezi českými NP jsou území relativně velká, jako Šumava, ale i relativně malá, jako Podyjí. Navrhovaný NP Křivoklátsko se řadí někam doprostřed. Srovnávat ho s Yellowstonem je vyslovená manipulace. To je jako porovnávat Čechy s USA. Pokud jde o NP v Africe, jsou tu velké, ale i poměrně malé parky. Důležité je, jestli a jak slouží svému účelu. A pokud špatně, tak je důležité také říci proč. Vesměs to není kvůli velikosti. Také NP v Evropě jsou různě velké a mezi nimi by Křivoklátsko zdaleka nebylo mezi nejmenšími.

Přehled a rozlohy národních parků

Národní park	Rok vyhlášení	Rozloha v ha
Krkonošský národní park	1963	36 300
Národní park Podyjí	1991	6 300
Národní park Šumava	1991	69 000
Národní park České Švýcarsko	2000	7 900