Co je potřeba na Křivoklátsku chránit a proč?

Říkají oni

Všechno, co je na Křivoklátsku z pohledu ochrany přírody potřeba chránit, je už efektivně chráněné statutem CHKO a dalšími kategoriemi ochrany přírody. Jediné, co je ohrožené v případě vyhlášení NP, jsou kulturní lesní porosty, zakládané a vychovávané po staletí mnoha generacemi křivoklátských lesníků.

Ponechání převážné části NP přirozenému vývoji by znamenal jejich konec. Jsou to například doubravy, jejichž obnovy jsou náročné zejména z důvodu agresivního šíření habru a některých dalších dřevin. Ohrožené by byly i smíšené porosty s příměsí geneticky cenné formy křivoklátského modřínu, který tu není původní a v NP by byl likvidován. Zmizely by tak stovky hektarů stabilních druhově pestrých porostů s vysokou hmotovou i hodnotovou produkcí.

Ohrožen by byl ale i Genofond údolní formy smrku, který se tady považuje za původní. Vyvinul se během mnoha tisíciletí v inverzních polohách křivoklátských luhů a za tu dobu si vytvořil habitus odolný proti těžkému mokrému sněhu. Padl by za oběť kůrovcové kalamitě stejně jako původní smrky v šumavských rezervacích (Prameny Vltavy a další), když se okolní smrkové porosty přestaly před kůrovcem chránit.

Chránit je ale také potřeba celé křivoklátské lesnictví jako obor lidské činnosti, která se tu vyvíjela po stovky let, vytvářela pouto mezi lesem a venkovským obyvatelstvem a patří mezi kulturní dědictví českého národa.

Říkáme my

Toto jsou jednoznačně zdánlivě odborné, ale zcela jednostranné argumenty, jako by ochrana přírody měla za cíl všechno likvidovat. Jako by na budoucí správě NP nepracovali žádní odborníci na vývoj přírody, včetně lesníků, ale jen nějaká banda nevzdělanců, zatímco jediní odborníci jsou na Lesech ČR. A přitom vlastníkem Křivoklátských lesů, aspoň těch, které by měly být v NP je stejný stát, tedy stejný subjekt, který zřizuje jak Lesy ČR, tak AOPK a budoucí správu NP. A v jeho zadání fungují obě tyto instituce na podkladu platných zákonů a ústavy státu.